Bahrajn hledá způsob, jak lépe chránit své žraloky. Vědci využívají DNA z mořské vody

Bahrajn se pouští do ambiciózního projektu, jehož cílem je zjistit, co se skutečně děje s populacemi žraloků a rejnoků v tamních vodách. Přestože jde o zemi obklopenou mořem, o místních populacích paryb existovalo donedávna jen velmi málo systematických vědeckých údajů. Výzkumníci proto začali kombinovat několik metod a jednou z nejzajímavějších je environmentální DNA, známá jako eDNA.

Projekt vede mořská bioložka Reem AlMealla ve spolupráci s organizací Nuwat for Environmental Research & Education a dalšími partnery. Výzkum se zaměřuje na to, jaké druhy žraloků a rejnoků se v bahrajnských vodách vyskytují, kde se objevují, jak se jejich výskyt mění během roku a zda některé lokality neslouží jako důležité oblasti pro mláďata. Save Our Seas Foundation uvádí projekt jako aktivní ochranářský a výzkumný projekt zaměřený právě na vytvoření základních údajů o bahrajnských parybách.

První specializované eDNA průzkumy žraloků a rejnoků v Bahrajnu proběhly v roce 2025. Tým plánoval odběry během tří odlišných období – v srpnu, prosinci a dubnu – aby mohl porovnat nejteplejší, nejchladnější a přechodnou část roku. Díky tomu lze lépe pochopit nejen samotnou přítomnost jednotlivých druhů, ale také jejich sezónní výskyt.

DNA ukrytá ve vodě

Každý živočich během svého života uvolňuje do okolního prostředí drobné množství genetického materiálu. Ve vodě tak mohou zůstat například mikroskopické části tkání, buňky nebo jiné biologické stopy. Vědci odeberou vzorek vody a v laboratoři z něj dokážou získat genetické informace, které mohou následně porovnat s DNA známých druhů.

Výhodou je, že vědci nemusí žraloka nejprve najít, chytit nebo označit. Pokud se v určité oblasti nedávno pohyboval, může po něm ve vodě zůstat dostatek genetické stopy k tomu, aby bylo možné jeho přítomnost zachytit. Metoda je proto zajímavá zejména v místech, kde jsou žraloci vzácní, plaší nebo se pohybují na velkých vzdálenostech.

Právě toho využívá bahrajnský projekt. Samotná eDNA ale není jedinou metodou. Výzkumníci ji kombinují například s kamerovými systémy BRUV, průzkumy rybích trhů a dalšími způsoby získávání údajů. Cílem je vytvořit co nejpřesnější obraz o tom, jaké paryby v Bahrajnu žijí a jak využívají zdejší prostředí.

V lednu 2026 tým oznámil další důležitý krok. Protože samotná eDNA potřebuje kvalitní referenční databázi, podle které lze nalezené genetické fragmenty přiřazovat ke konkrétním druhům, vědci začali budovat vůbec první bahrajnskou DNA referenční databázi žraloků a rejnoků. Během ročního programu pravidelných průzkumů rybích trhů se jim podařilo získat 329 vzorků tkání.

Význam projektu je ještě větší proto, že o populacích žraloků v Bahrajnu stále existují značné mezery ve znalostech. Vědci chtějí zjistit nejen to, jaké druhy zde žijí, ale také kde se soustřeďují, kdy se v oblasti objevují a zda některá místa neslouží jako důležité oblasti pro rozmnožování nebo odchov mláďat.

Důležitá mohou být mangrovová území

Jedním z nejzajímavějších míst jsou bahrajnské mangrovy. Právě zde bylo v minulosti pozorováno například mládě žraloka citronového. Takové pozorování samo o sobě ještě neznamená, že jde o pravidelnou rozmnožovací oblast, ale je důležitým vodítkem pro další výzkum. Vědci proto chtějí zjistit, zda se v podobných lokalitách opakovaně objevují mláďata a zda je využívají jako útočiště v prvních etapách života.

Pokud se podaří potvrdit, že některá místa fungují jako tzv. nursery areas, tedy oblasti, kde žraloci rodí nebo kde jejich mláďata tráví první část života, může to mít zásadní význam pro ochranu. Mláďata jsou často zranitelnější než dospělí jedinci a ztráta takových stanovišť může mít dlouhodobý dopad na celou populaci.

Nejde jen o výzkum. Data mají pomoci ochraně

Výsledky projektu mohou vytvořit první skutečně podrobný základ pro ochranu žraloků a rejnoků v Bahrajnu. To je důležité nejen z pohledu samotných živočichů, ale také pro rozhodování úřadů. Bez kvalitních údajů je totiž velmi obtížné určit, které lokality potřebují ochranu, kdy je třeba omezit určité aktivity nebo které druhy jsou v dané oblasti nejvíce ohrožené.

Na význam lepší ochrany žraloků v Bahrajnu upozorňuje také výzkum publikovaný v časopise Integrative and Comparative Biology. Autorka Jenny Elliott-Bennett v něm popisuje cestu k vytvoření právního rámce pro ochranu žraloků v bahrajnských vodách. Výzkumné poznatky byly předloženy Bahrajnské Nejvyšší radě pro životní prostředí a návrh zákona na ochranu žraloků byl následně začleněn do širšího balíku environmentálních zákonů, který měl být v roce 2026 ratifikován.

Bahrajnský projekt tak může být důležitým krokem k tomu, aby se ochrana místních žraloků neopírala pouze o náhodná pozorování, ale o systematická vědecká data. Výzkumníci chtějí propojit moderní genetické metody s kamerovými průzkumy, údaji z rybích trhů a zkušenostmi místních lidí. Součástí širšího projektu je také občanská věda, která umožňuje veřejnosti hlásit pozorování žraloků a rejnoků.

Proč je eDNA tak zajímavá?

Metoda eDNA může být pro výzkum žraloků velmi užitečná. Některé druhy jsou vzácné, pohybují se na velkém území nebo je obtížné je přímo pozorovat. Namísto dlouhého hledání konkrétního jedince mohou vědci odebrat vzorek vody a následně zjistit, jaké druhy v daném místě zanechaly genetickou stopu.

Zároveň je ale důležité chápat, co eDNA dokáže a co nikoli. Nález DNA neznamená automaticky, že se konkrétní žralok právě nachází několik metrů od místa odběru. Genetický materiál se může ve vodě šířit a postupně se rozkládat. Proto je pro skutečný monitoring důležité kombinovat eDNA s dalšími metodami a opakovat odběry v čase. Právě proto je bahrajnský projekt zajímavý – nespoléhá se na jediný typ důkazů.

V případě Bahrajnu je navíc důležité zjistit, které části pobřeží a okolních vod jsou pro žraloky nejvýznamnější. Takové informace mohou následně pomoci při rozhodování o ochraně konkrétních stanovišť, regulaci lidské činnosti nebo ochraně citlivých oblastí.

Výzkum má význam i proto, že žraloci nejsou v mořských ekosystémech pouze atraktivními predátory. Hrají důležitou roli ve fungování potravních sítí a změny jejich populací mohou ovlivnit celé společenství. Přestože se v posledních letech stále více mluví o ochraně žraloků, v mnoha regionech světa stále chybějí základní informace o tom, kolik druhů tam žije a jak jednotlivé oblasti využívají. Bahrajn se nyní snaží tuto informační mezeru zaplnit.

Zajímavé je také to, že výzkum probíhá v prostředí, které je pro mnoho lidí překvapivé. Bahrajn leží v oblasti Perského zálivu, kde mohou teploty vody během roku dosahovat extrémních hodnot. Přesto zde žraloci a rejnoci žijí a tým Reem AlMeally zaznamenal jejich přítomnost i během nejteplejšího období.

Pokud se podaří dokončit dlouhodobější monitoring a propojit jeho výsledky s připravovanými ochranářskými opatřeními, může Bahrajn získat něco, co mu dosud výrazně chybělo – vědecky podložený obraz vlastních žraločích populací. A právě ten může rozhodnout o tom, která místa budou v budoucnu chráněna a jakým způsobem.

Bahrajn tak ukazuje, že moderní ochrana žraloků nemusí začínat jejich odchytem a označováním. Někdy stačí vzít trochu mořské vody a podívat se, jaký příběh se v její DNA ukrývá. 

 

Zdroje:
Gulf Daily News – Major campaign to protect sharks in Bahrain’s waters
Save Our Seas Foundation – Investigating the lives of sharks and rays in the hottest sea on the planet through eDNA in Bahrain’s waters
Oxford Academic – Justifying, Creating and Legalising a Framework for the Protection of Sharks in Bahraini Waters