Obří žralok bílý Contender znovu na cestě. Jeho pohyb odhaluje tajemství migrace žraloků

Jeden z největších žraloků bílých, jakého kdy vědci v rámci výzkumu označili, je znovu na cestě. Samec známý jako Contender se letos pohybuje podél východního pobřeží Severní Ameriky a jeho cesta přitahuje pozornost vědců i veřejnosti. Nejde přitom jen o působivou velikost tohoto konkrétního žraloka. Jeho pohyb poskytuje vědcům cenná data o tom, kam se žraloci bílí během roku přesouvají a jak důležitou roli pro ně hrají jednotlivé části Atlantského oceánu.

Contender měří přibližně 4,2 metru a váží kolem 750 kilogramů. OCEARCH ho označuje za největšího samce žraloka bílého, kterého tato organizace v západním severním Atlantiku označila, odebrala mu vzorky a následně vypustila zpět do oceánu. Je proto důležité říci, že nejde o největšího žraloka bílého na světě ani o největšího žraloka zaznamenaného v Atlantiku vůbec. Jde o rekord v rámci samců označených organizací OCEARCH v této konkrétní populaci.

Contender byl poprvé označen v roce 2023 u pobřeží Floridy. Od té doby vědci pomocí satelitního vysílače sledují jeho pohyb a získávají informace o jeho migraci. Stejně jako další žraloci bílí ze západního severního Atlantiku se i on pravidelně přesouvá mezi teplejšími vodami na jihu a oblastmi severního Atlantiku, které jsou během léta bohaté na potravu.

V létě 2026 se Contender opět vydal na sever. Jeho pohyb vedl podél východního pobřeží Spojených států směrem ke kanadským vodám. Koncem července byl zaznamenán poblíž Nového Skotska. Jeho cesta tak znovu ukazuje, že severní část Atlantiku není pro žraloky bílé pouze náhodnou zastávkou, ale významným sezónním prostředím.

A právě migrace žraloků bílých je pro vědce jedním z nejzajímavějších témat současného výzkumu. Tito predátoři se během roku přesouvají na obrovské vzdálenosti a jejich pohyb není náhodný. Sledují oblasti, kde najdou dostatek potravy, vhodné podmínky pro rozmnožování nebo prostředí, ve kterém mohou určitou část roku strávit.

Výzkum OCEARCH ukazuje, že oblast Atlantické Kanady je pro populaci žraloků bílých mimořádně důležitá. Podle jejich dlouhodobých dat se 88 % označených žraloků bílých z jihovýchodní části Spojených států vydalo do Atlantické Kanady, kde během léta a podzimu tráví významnou část času.

Jedním z důvodů je množství potravy. Severní Atlantik nabízí žralokům bílé velmi příznivé podmínky a důležitou součást jejich potravy zde představují například tuleni. Právě jejich početnost spolu s teplotou vody pomáhá vysvětlovat, proč se žraloci během teplejších měsíců přesouvají stále více na sever.

Nejde přitom o úplně nový jev. Žraloci bílí se do kanadských vod vracejí pravidelně, ale v posledních letech se jejich přítomnosti věnuje mnohem větší pozornost. Vědci dnes disponují technologiemi, které jim umožňují jednotlivé žraloky sledovat na tisíce kilometrů a porovnávat jejich trasy rok po roku.

Právě díky satelitním značkám už dnes víme, že migrace žraloků bílých může být neuvěřitelně rozsáhlá. Výzkum publikovaný v roce 2026, který pracoval s údaji o 92 označených žralocích, například ukázal, že Mexický záliv a Floridský průliv představují pravidelné zimní prostředí pro významnou část západoatlantské populace. Více než polovina sledovaných jedinců tam během zimy a jara trávila významnou část času.

Žraloci tak během jediného roku mohou cestovat mezi oblastmi vzdálenými tisíce kilometrů. Na jihu tráví zimu, následně se vydávají na sever a během léta využívají bohaté potravní oblasti Atlantické Kanady. Sledování jednotlivých jedinců proto vědcům pomáhá skládat dohromady mnohem větší obraz o fungování celé populace.

Contender je v tomto ohledu mimořádně zajímavým „účastníkem“ výzkumu. Jeho velikost umožňuje vědcům sledovat jednoho z největších samců západoatlantské populace a porovnávat jeho pohyb s ostatními označenými žraloky. Každý nový signál ze satelitní značky tak přináší další střípek do skládačky.

Pozornost veřejnosti ale jeho cesta přitahuje také z jiného důvodu. Když se velký žralok bílý objeví poblíž oblíbených pláží, často se okamžitě objeví titulky varující před „nebezpečím“. Realita je ale mnohem méně dramatická. Samotná přítomnost žraloka neznamená, že se chystá zaútočit na člověka. Žraloci bílí jsou přirozenou součástí těchto ekosystémů a jejich pohyb je především reakcí na potravu a podmínky v oceánu.

Rostoucí počet pozorování navíc nemusí automaticky znamenat, že je žraloků najednou mnohem více. Svou roli hraje lepší monitoring, více označených jedinců, snadnější sdílení pozorování a také změny v mořském prostředí. Vědci zároveň upozorňují, že změny teplot oceánu mohou v některých oblastech ovlivňovat, kam se jednotlivé druhy přesouvají.

Příběh Contendera je proto mnohem víc než jen příběh o obřím žralokovi. Ukazuje, jak důležité je sledovat oceán jako propojený systém. Žralok, který se dnes nachází u pobřeží Kanady, může za několik měsíců urazit tisíce kilometrů a objevit se u pobřeží Spojených států nebo v Mexickém zálivu.

Každý jeho pohyb pomáhá vědcům lépe pochopit, jak žraloci využívají oceán, kde hledají potravu a které oblasti jsou pro jejich přežití klíčové.

A právě proto je sledování takových jedinců důležité i pro jejich ochranu. Čím lépe známe jejich migrační trasy a důležitá stanoviště, tím lépe můžeme chránit místa, která žraloci během svého života skutečně potřebují.

Contender tak není jen obrovským žralokem putujícím severním Atlantikem. Je také jedním z mnoha žraloků, kteří nám díky moderním technologiím pomáhají odhalovat tajemství oceánu. 🦈

Autor: Miri Svobodová

Zdroj: OCEARCH, The Guardian