Vědci varují: Budoucnost žraloků je temnější než kdy dřív

Na začátku května 2026 se v hlavním městě Srí Lanky, Kolombu, uskutečnila největší světová konference zaměřená na žraloky a rejnoky – Sharks International 2026.

Více než 800 vědců, biologů a ochránců přírody z celého světa zde představilo nejnovější výzkumy. Jejich závěr byl znepokojivý: mnoho druhů žraloků se blíží bodu, ze kterého už nemusí být návratu. 

Populace žraloků klesly o polovinu

Podle dat prezentovaných na konferenci klesly populace žraloků a rejnoků od roku 1970 přibližně o 50 %. Více než třetina všech známých druhů je dnes ohrožena vyhynutím. Hlavní příčinou zůstává nadměrný rybolov, ale významnou roli hraje také ničení mořských ekosystémů a nedostatečná ochrana v mnoha zemích.

Nejde jen o ploutve

Dlouhá léta se pozornost soustředila hlavně na obchod se žraločími ploutvemi. Nové výzkumy však ukazují, že ještě větším problémem je obchod se žraločím a rejnokovým masem.

Vědci upozornili, že hodnota globálního trhu s masem těchto živočichů dosáhla mezi lety 2012–2019 přibližně 2,6 miliardy dolarů, což je více než hodnota samotného obchodu s ploutvemi. Navíc je často velmi obtížné zjistit, jaké druhy byly skutečně uloveny, protože zásilky bývají označeny pouze obecně jako „žralok“ nebo „rejnok“.

Rejnoci jsou na tom ještě hůř

Přestože se o žralocích mluví mnohem častěji, vědci na konferenci upozornili, že některé skupiny rejnoků jsou ve skutečnosti ohroženy ještě více.

Podle prezentovaných dat je každoročně uloveno přibližně 191 milionů rejnoků, zatímco žraloků kolem 100 milionů. Některé druhy rejnoků jsou navíc loveny nejen kvůli masu, ale také kvůli kůži používané při výrobě luxusních doplňků.

Nové technologie dávají naději

Přes nepříznivé statistiky zazněly na konferenci i pozitivní zprávy. Vědci stále více využívají satelitní vysílače, genetickou analýzu DNA, podvodní kamery nebo umělou inteligenci k monitorování populací žraloků a odhalování nelegálního obchodu.

Pozornost vzbudily také projekty zaměřené na návrat kriticky ohrožených druhů do přírody. Několik organizací již úspěšně vypustilo do volného oceánu desítky jedinců odchovaných v lidské péči a plánují další programy v Indonésii, Thajsku či na Fidži.

Ochrana nestačí jen na papíře

Jedním z největších problémů podle odborníků není nedostatek vědeckých poznatků, ale jejich převod do skutečných zákonů a ochranných opatření.

Mnoho mořských chráněných oblastí totiž nepokrývá klíčová místa, kde žraloci a rejnoci žijí nebo migrují. V některých případech vědci dokonce navrhují úplné uzavření určitých rybolovných oblastí, aby se populace mohly obnovit. Taková opatření jsou však často politicky i ekonomicky velmi složitá.

Budoucnost ještě není ztracená

Přestože vědci mluví o „ponurém výhledu“, shodují se, že stále existuje šance situaci zvrátit. Vyžaduje to ale rychlejší ochranu ohrožených druhů, důslednější kontrolu rybolovu a větší mezinárodní spolupráci.

Žraloci přežili několik masových vymírání a obývají oceány už více než 400 milionů let. Otázkou dnes není, zda dokážou přežít přírodní katastrofy. Otázkou je, zda dokážou přežít tempo lidské činnosti.

Autor: Miri Svobodová
Zdroj: Mongabay, Sharks International 2026