Jadran ukrývá mnohem víc žraloků, než jsme si mysleli. Vědci odhalují jeden z nejdůležitějších hotspotů Evropy

Když se řekne Jadran, většina lidí si představí průzračnou vodu, chorvatské pobřeží, kamenité pláže a letní dovolenou. Jen málokdo si ale pod jeho hladinou představí svět plný žraloků a rejnoků. Přesto právě Jaderské moře patří podle nových poznatků k biologicky mimořádně významným oblastem pro tyto živočichy - a vědci zjišťují, že jeho význam byl dlouhou dobu podceňován.

Jadran je přitom na první pohled poměrně malou částí Středozemního moře. Pod jeho hladinou se však nachází překvapivě rozmanitá mozaika prostředí. Najdeme zde mělké pobřežní vody, ústí řek, písčité a bahnité dno, skalnaté oblasti, podmořské louky, hluboké kaňony i obrovské hlubokomořské propadliny. Každé z těchto prostředí může mít pro žraloky a rejnoky jiný význam – některé druhy zde hledají potravu, jiné se rozmnožují nebo zde vyrůstají jejich mláďata.

A právě mláďata představují jeden z nejzajímavějších důkazů toho, jak důležitý Jadran skutečně je. Například oblast Cervia-Marina di Ravenna v severozápadním Jadranu byla označena jako Important Shark and Ray Area (ISRA) díky pravidelnému výskytu čerstvě narozených žraloků vouskatých (Carcharhinus plumbeus). Mláďata se zde objevují především během léta, kdy tato oblast funguje jako jejich důležité „jesle“.

Ještě fascinující je jižní část Jadranu. V oblasti takzvané Southern Adriatic Pit, jedné z nejhlubších částí Jaderského moře, vědci zaznamenali významné rozmnožovací prostředí pro žraloka modrého (Prionace glauca). Výzkumy ukazují pravidelný sezónní výskyt a byla zde zaznamenána také mláďata kratší než jeden metr.

To ale zároveň ukazuje druhou stránku příběhu. Jadran není pouze místem s mimořádnou biodiverzitou - je také oblastí, kde jsou žraloci a rejnoci vystaveni obrovskému tlaku. Podle odborných hodnocení je přibližně 70 % druhů žraloků, rejnoků a chimér v Jadranu regionálně ohroženo, přičemž některé druhy z této oblasti dokonce úplně zmizely. Hlavním problémem zůstává především rybolov a nechtěné úlovky.

A právě proto je tak důležité zjistit, kde přesně žraloci žijí, kde se rozmnožují a kam se vracejí. Pokud totiž nevíme, která místa jsou pro ně zásadní, jen těžko je můžeme účinně chránit.

Vědci proto v posledních letech stále více využívají dlouhodobé sledování, značkování a spolupráci s rybáři. Výsledky této práce ukazují, že v celém Jadranu bylo během dlouhodobého monitoringu zaznamenáno více než 300 000 jednotlivých žraloků a rejnoků, zastupujících 35 druhů. Některé z nich jsou běžnější, jiné naopak extrémně vzácné.

Zajímavý je také nový výzkum žraloků modrých v jižním Jadranu, publikovaný v říjnu 2026. Vědci pomocí satelitního značkování sledovali, co se se žraloky děje poté, co jsou náhodně uloveni na dlouhých lovných šňůrách. Výsledky ukázaly přibližně 70% přežití po vypuštění, přičemž zásadní roli hrála kondice žraloka a délka doby, po kterou zůstal na náčiní. Studie tak podporuje šetrné vypouštění žraloků zpět do moře jako jeden z možných způsobů, jak snížit dopady rybolovu.

Jadran tak představuje zvláštní paradox. Na jedné straně ukrývá důležitá místa pro rozmnožování, mláďata i migraci žraloků a rejnoků. Na straně druhé patří právě tyto druhy mezi nejohroženější obyvatele Středozemního moře. Nejde tedy jen o to, kolik žraloků v Jadranu ještě dokážeme najít. Stejně důležité je pochopit, která místa potřebují ochranu, aby tam mohli žít i za několik desítek let.

Až tedy příště budete stát na chorvatské pláži a dívat se do průzračné vody, možná se vyplatí vzpomenout, že pod hladinou se nachází mnohem složitější svět, než jaký vidíme z pobřeží. Jadran není „moře bez žraloků“. Právě naopak. Je to jedno z míst, kde se může rozhodovat o budoucnosti celých populací těchto fascinujících predátorů.